Mám za sebou třetí porod a musím říct, že příprava na něj se opravdu vyplatila. Při prvním porodu jsem jen občas zkoušela uvolňovat pánevní dno a skončila jsem na čípkách, protože jsem se neotvírala. U druhého porodu jsem nedělala nic v představě, že po 2,5 letech od prvního Miky prosviští sám. 😀 Ale na ten třetí jsem se připravovat víceméně poctivě. Sice jsem ho očekávala dříve jako ty předchozí (Maru byla o 2 týdny, Miky o týden), ale Anežka se nechala dopéct přesně do termínu z ultrazvuku.
Celé těhotenství jsem pravidelně denně chodila na procházky se psem a dvakrát týdně cvičila, jednou při pilates, i když tam jsem své ženy ke konci už spíš jen vedla a jednou při nahrávání lekcí pro těhulky. Tyhle lekce jsem vložila do online kurzu Půlhodinky pro těhulky.
Od 34. týdne jsem začala s uvolňováním hráze. Naučila mě to moje kolegyně, která je u nás v REHABE specialistka na pánevní dno. Při terapii mi zkontrolovala, jak je na tom mé pánevní dno pomocí ultrazvuku, projela se mnou uvolňovací cviky na kyčelní klouby a zmiňovanou masáž hráze. Video, jak na ni taktéž najdeš v online kurzu Půlhodinky pro těhulky.
Ta se provádí ideálně s olejíčkem, já používala Masážní olej na hráz od Nobilis Tlia. Ráno a večer po sprchování jsem si dřepla, palcem zajela do pochvy a masírovala její zadní část a na závěr jsem ji ještě větším tlakem protáhla vzad vpravo i vlevo vedle konečníku. Provádět se dá i v sedě jako na obrázku.
Od 36. týdne jsem pracovala na vědomém uvolňování pánevního dna. Kdykoli jsem klečela třeba při hře s dětmi nebo jsem byla v dřepu, soustředila jsem se na to, abych pánevní dno uvolnila. Je to podobný pocit jako na toaletě, když povolíte svěrače. Zároveň jsem se i snažila o lehké zatlačení. Jde hlavně o to, navnímat si ten pocit. Můžete nejprve pánevní dno zkusit aktivovat, následná relaxace pak půjde snáze.
Od 38. týdne jsem sháněla babské rady, jak si porod vyvolat. 😀 Všechny a hlavně sebe jsem přesvědčila, jak budu rodit prostě dřív. Doktorka mi i nabídla v 39. týdnu, že mi udělá Hamiltona, ale zase tak razantní jsem nebyla. Kromě těch klasických rad jako sex, procházka a teplá vana, jsem se doslechla i o plno dalších, o kterých jsem napsala v tomto článku >>
Co mi ale pomohlo k vyvolání porodu, pokud to nebylo dovršení plánovaného termínu, byl ricinový olej. O tom mi kamarádka napsala asi v 19 večer. Naštěstí ho měla doma, tak jsem si pro něj hned běžela. 😀 Udělala jsem si zeleninový salát a abych efekt ještě podpořila, rozmixovala jsem do něj ještě namočená lněná semínka. Totálně mě prohnal, hotový klystýr :-D.
Ve 3 ráno začaly kontrakce, jen slabé ale pravidelné. V teplé vaně neustoupily. Věděla jsem, že to na odjezd do porodnice ještě není, tak jsem si šla schrupnout. V 5 jsem se vzbudila, to už nabíraly na větší intenzitě. Prodýchávala jsem je a uvolňovala pánevní dno v kleče nebo v dřepu. To mi ale nevyhovovalo, tak jsem si stoupla, lehce se rozkročila a opřela o stůl. Takhle jsem prodýchávala každou kontrakci až do samotného závěru porodu. A velmi ji doporučuji, proč? Pochopíte za chvíli.
Kdy vyrazit do porodnice, řeší asi každá rodička. Aby to nebylo moc brzy nebo naopak moc pozdě. Já se bála, abych nerodila doma, protože se mi o tom zdálo a zároveň jsem tam nechtěla jet moc brzy. Kolem 6:15 začaly už nabírat na větší intenzitě, to už jsem se nedokázala soustředit na nic jiného než na tu bolest. Manžel chtěl jít koupit ještě dětem snídani, tak jsem ho vyslala autem a rovnou přivezl svou maminku na hlídání. Děti vykulené, že mámu to bolí a máma s tátou vykulení, že oni jsou vykulení. 😀
Cesta byla dle mého manžela nuda proti předchozímu porodu. V sobotu poránu moc aut nejezdí. Když jsme jeli s Mikym, prakticky hned po nájezdu na dálnici jsme vjeli do kolony. Kamil se bál, co budeme dělat, jestli má zastavit zavolat záchranku. Tak jsem zavelela, že v žádném případě a ať jede v odstavném pruhu. Nějaký chytrák nám zatarasil cestu, tak na něj přes otevřené okno zařval, že rodíme. Týpek se omlouval a hned uhnul. Vždycky si na tuhle vtipnou historku vzpomeneme.
Když jsme šli od auta do porodnice akorát mi praskla voda, z čehož jsem měla radost, protože jsem si byla jistá, že nejedeme zbytečně brzy jako vždy a že už mě domů pravděpodobně nepošlou.
Při přijmu v 7 hodin jsem byla otevřená na 3 prsty. Natočily se ozvy, dostala jsem klystýr a přešla do porodního boxu. Trvalo to tak půl hodiny. Všechny kontrakce jsem prodechovala ve zmiňované poloze, za další půl hodiny jsem se otevřela na 8 prstů, což porodní asistentka ani sestra nečekaly. Chvíli na to na 10 a šlo se rodit. 4x jsem zatlačila a v 8:22 Anežka byla venku. To byla úleva. Bez nástřihu nebo potrhání, prostě parádní porod.
Další úleva byla při odchodu placenty, pak jsem ještě čekala na začátek zavinování dělohy, s Mikym jsem trpěla, ale teď to tak strašné nebylo. I když dle porodní asistentky je při třetím porodu zavinování dělohy bolestivější než samotný porod.
Jsem hrozně ráda, že mé snahy přinesly ovoce. Takže, těhulky, připravujte se na porod, vyplatí se to.
Shrnutí na závěr:
Vaše Markéta z REHABE