,,Markét, náš prcek má otočenou hlavičku pořád jen na jednu stranu, co s tím máme dělat?“ Tuhle otázku slýchám velmi často, když se někomu známému narodí miminko nebo když jdu na domácí konzultaci. Domácí návštěvy poskytuji rodičům v šestinedělí, aby se nemuseli nikam trmácet s čerstvým miminkem a také z toho důvodu, že jim přímo v jejich domově ukážu, co mohou v péči o miminko vylepšit.
Pokud slyším tuhle větu v šestinedělí, jsem za ní ještě celkem ráda, protože mi je jasné, že rodiče svému dítěti věnují pozornost a hledají řešení. Horší je, když jim tenhle problém doteče až kolem 3.měsíce, kdy by miminko už mělo ležet stabilně vleže na zádech i na břiše a zvládnout otočit hlavičku stejně na obě strany do cca 30 stupňů bez souhybu trupu nebo pánve.
Tzv.predilekce, tedy to že dítě otáčí hlavičku jen na jednu stranu, je velmi častá. V prvních letech života dítěte je potřeba s jakoukoli asymetrií okamžitě pracovat, tak aby se svalové řetězce zapojovaly tak, jak mají a díky tomu se nám v těle formovaly i kosti tak, jak mají.
Pokud jednostranné otáčení hlavičky nebudeme včas řešit, dojde k jejímu sležení. Možná si řeknete: ,,No tak bóže, bude mít šišatou hlavu, já jí mám taky a žiju.“ Ale tady nejde jen o estetický problém vzadu na hlavičce, který zakryjí vlasy. Tahle asymetrie se promítne i do obličeje, protože ta spodní polovina se bude snažit ,,dorůst“ tu horní. Estetika je za mě ten nejmenší problém.
Mnohem horší je, že přes vytvořenou plošku si miminko hlavičku hůř otočí nebo se mu to nebude dařit vůbec, čímž se stav ještě více zafixuje. Na rotaci hlavičky reaguje celá páteř i pánev a pokud to necháme být, zaděláváme miminku do budoucna na asymetrie i ve zbytku těla, které mohou přejít ve skoliozu, rozdílnou délku dolních končetin a další neduhy.
Není to zbytečné?
Stačí dodržovat 5 základních pravidel proti predilekci
Těchto 5 pravidel jsme dodržovali se všemi našimi dětmi, ani jedno z nich si hlavičku nesleželo.
Vyžadují čas a trpělivost, ale obojí se vyplatilo. Seznamuji s nimi už i budoucí rodiče na workshopech o čerstvých miminkách, které pořádám 2x ročně a postupně také své těhulky v závěrečných seminářích našich skupinových lekcích.
Pojďme si je vysvětlit, abyste si je mohli i vy postupně osvojit.
Už i zdravý novorozenec v porodnici zvládne otočit hlavičku na obě strany vleže na zádech i na bříšku. Ano, i na bříšku. Ano, už i novorozence byste měli pokládat na bříško aspoň na chvilinku. Stačí, když miminko při každém přebalení položíte na bříško, ideálně ale i častěji během dne. Téhle polohy se vůbec nebojte, ba naopak, je pro jeho vývoj nesmírně důležitá.
Na bříško pokládejte miminko na pevnou nesmekavou podložku, nejlépe karimatku a ideálně bez plenky. I slabá plenka dokáže ovlivnit postavení pánve a to nechceme.
V leže na břiše i na zádech motivujte miminko k otočením hlavičky. Využijte tyto 3 stimuly:
Obrňte se trpělivostí, někdy to může chvíli trvat. Až se zadaří, hodně chvalte a vyzkoušejte to i na druhou stranu.
Co to znamená? Nenoste své miminko delší dobu v jedné pozici. Škodíte nejen jemu ale i sobě. Hned vám vysvětlím proč.
Většina z nás by miminko vzala do kolébky na levou ruku, aby měla pravou volnou a mohla něco dělat. Vidíte se v tom?
Miminku v tu chvíli nabízíte jen jednu polohu, tudíž se dívá jen na jednu stranu a ještě si ho k sobě přitisknete, tak že z něj děláte rohlík a stáčíte mu páteř do oblouku někdy ho i zkroutíte. Své tělo jednostranně přetěžujete v oblasti ramene, krku, předloktí i zápěstí, což může vést k bolestivým stavům zmíněných oblastí.
Vyzkoušejte miminko chovat aktivně. Vysvětlím vám 3 polohy, které velmi často střídejte a zároveň si miminko přendávejte z jedné ruky do druhé.
Začneme zvedáním a pokládáním miminka tzv. nabalováním. Zapomeňte na zvedání za krkem a pod zadečkem napřímo. Podpořte své miminko tím, že ho při každém zvedání natočíte a zvednete přes bříško do polohy klokánka. Ta je u novorozenců jen přechodová. Z ní si mimčo přeberete do kolébky nebo tygříka.
Vždy dodržte těchto 5 zásad:
Instruktážní video, jak na to, si ZDARMA stáhněte tady >>
Osobně zastávám názor, že 1.trimenon je spíš 4.trimestr. Proto rodičům doporučuji, aby si miminko ,,dopekli“. V bříšku je tma, teplíčko, těsno, neustále se něco děje ať pohyb nebo různé zvuky. Když se mimčo narodí, začne na něj působit gravitace, najednou je světlo, leží na tvrdé nehybné podložce a v tichu, protože ho nechceme rušiti. Ale je to úplný opak toho, na co je zvyklé.
Asi se shodneme, že nejdůležitější je kvalitní spánek a to nejen pro dítě ale i pro maminku, že? Za mě čím delší, tím lepší, ale nic se nesmí přehánět. Většinou nedoporučuji miminko budit kvůli krmení, pokud si to vyloženě nevynucuje jeho zdravotní stav.
Většina miminek je nejspokojenější, když spinká v posteli u maminky, tělo na tělo pod společnou peřinou. Ale nutně tomu nemusí tak být. Sama jsem k tomu dozrála postupně s množstvím dětí. Ne všechny děti jsou kontaktní, stejně tak ne všichni rodiče jsou kontaktní.
Můj názor je ten, že čerstvé miminko by mělo spinkat v měkkém a obzvlášť pokud točí hlavičku vždy na jednu stranu. Doporučuju nechat celé miminko spát na péřovém polštáři a polohovat ho v něm, díky tomu si hlavičku určitě nesleží. Vím, že se od odborníků většinou dočtete, že by dítě mělo ležet na pevné matraci bez polštáře, ale já s tímto názorem nesouzním. Miminka jsou první 3 měsíce velmi vzrušivá, protože mají ještě nezralou nervovou soustavu a velmi často u nich můžete vidět tzv. úlekovou Moró reakci, která miminko ruší.
Navíc doporučuji i péřovou zavinovačku, díky které kojence snadno napolohujete i na bok. Nejvíc ale péřovku oceňuji do kočárku, a to i v létě, protože se do ní děťátko zaboří a zdaleka tolik se při jízdě neleká.
Musím zmínit, že je ale považována za tzv. separační pomůcku, vlastně nahrazuje mateřskou náruč. Myslete na to, pokud budete mít problém s kojením. Sama musím uznat, že s počtem dětí jsem ji používala méně a méně. V kočárku ji však měly všechny naše děti.
Když je miminko vzhůru, naopak by mělo ležet na pevné nesmekavé podložce, žádá deka a hrací už vůbec. Dítě si ji chytá a hrne. My mu ale chceme dopřát možnost opory o lokty, později o ruce, aby se mohly zapojit svaly kolem lopatek, došlo k naklopení pánve, zpevnění trupového svalstva, aktivace bránice a pánevního dna atd.
Výbornou prevencí proti sležení hlavičky je také polohování na bok. Pokládejte miminko střídavě na oba boky. Časem vysledujete, na který je to potřeba víc, ale i tak nabízejte obě strany. Některá miminka polohu na boku preferují před lehem na zádech, jako naše nejmladší.
,,Já kojím jen z jednoho prsa, protože nám to z toho druhého nejde.“ Už i tuhle větu jsem slyšela hned několikrát. Rozhodně se s tímhle nesmiřte, protože zaděláváte na problém miminku i sobě. Tím že kojíte z obou prsou, musí miminko točit hlavičku na obě strany (to je sakra velká motivace k otočení hlavy). Navíc se při kojení spouští laktace a pokud si druhé prso nenecháte miminkem vysát, může vám v něm vzniknout zánět. Ale to je zase jiná kapitola.
Možná se vám toho zdá příliš, co byste měli dělat během prvních 3 měsíců. Chápu, že máte malé miminko, kolikrát si s ním nevíte rady, často i se sebou. Ale já si říkám, že stejně si své miminko neustále prohlížíte, přebalujete ho, povídáte si s ním, chováte, ukládáte ho ke spánku, kojíte. Stačí to jen udělat JINAK.
Možná předejdete tomu, že budete muset chodit na rehabilitaci a následně pravidelně cvičit nebo později budete řešit, jak napravit nedostatky. Věřte mi, že léčba je dražší, časově i energeticky náročnější než prevence. Proto dělám tuhle osvětu.
Začněte, tím co je pro vás nejpohodlnější a postupně přidávejte další změny. Doporučuju začít AKTIVNÍM CHOVÁNÍM MIMINKA a jeho zvedáním nabalováním. Instruktážní video si ZDARMA stáhněte tady>>